Město vzniklo jako královské na přelomu 13. a 14. století. Největší rozkvět zažívalo paradoxně za třicetileté války, kdy byl majitelem panství Albrecht z Valdštejna, úspěšný vojevůdce, ale i politik a ekonom. Jeho časy dodnes připomíná několik památek. Například Valdštejnská lodžie nebo mincovna.

Jičín je jednou z bran do Českého ráje a do Prachovských skal. Okolní krajina nabízí nepřeberné množství atraktivních turistických cílů. A řadu zajímavostí najdete i ve městě samotném, jehož historické jádro je městskou památkovou rezervací.

Město bylo založeno již ve 13. století. Největšího rozkvětu zaznamenalo za doby Albrechta z Valdštejna (1580–1620), který měl v plánu přeměnit Jičín na hlavní město svého panství. Jeho plány však zhatila smrt.

Městská památková rezervace

Spolu s dalšími budovami památkové rezervace najdete na náměstí také zámek. Původně sídlo Mikuláše Trčky z Lípy bylo po roce 1608 přestavěno Zikmundem Smiřickým na dvoupatrový renesanční zámek s arkádami. V roce 1620 byl zámek zničen výbuchem střelného prachu. Za Albrechta z Valdštejna, v letech 1624 – 1633, došlo k výstavbě nového raně barokního zámku. Dnes je zde regionální muzeum a galerie s vlastivědnou expozicí o dějinách regionu od pravěku do současnosti, expozicí Albrechta z Valdštejna a stálou expozicí z díla Radka Pilaře a Václava Čtvrtka. Muzeum spravuje přes 80.000 předmětů v historických a přírodovědných sbírkách. Nedílnou součástí muzea je dílna muzea hry – východisko poznávací cesty expozicí nebo místo pro hru a zábavu.

Vedle zámku stojí chrám sv. Jakuba Většího, který byl později propojen se zámkem spojovací chodbou. Samotný chrám začal stavět Valdštejn, ale práce přerušila jeho smrt a chrám tak dodnes postrádá věže a kopuli. Náměstí s podloubími vévodí Valdická brána s výškou 52 metrů.

Václav Čtvrtek

Nejpopulárnější z významných osobností Jičínska je Václav Čtvrtek, který v Jičíně prožil dětství a zde se také nechal inspirovat k vytvoření pohádkové postavy ševce a později loupežníka Rumcajse s Mankou a Cipískem, který se stal novodobým symbolem Jičína. Loupežnické rodince dal výtvarnou podobu vynikající český malíř a ilustrátor Radek Pilař. Jemu i jeho dílu jsou věnovány dvě stálé expozice v prostorách zámku a Valdické brány. Kromě památkové rezervace láká do města oblíbený každoroční festival "Jičín – město pohádky", který přináší množství představení, koncertů a aktivit.

https://www.kudyznudy.cz/aktivity/jicin-mesto-pohadky-a-pamatek

Informace z Národního památkového ústavu

Zámek

Rozlehlý areál nedokončené vévodské residence Albrechta z Valdštejna. Areál i jeho objekty se složitým stavebním vývojem jsou dokladem úrovně architektury v 17-19. století a památkových zásahů 20. století. Areál zámku z doby Valdštejnovy přestavby města na správní centrum frýdlantského vévodství. Areál zahrnuje i park. Nejatraktivnější místností je empírový salónek Tří císařů. Muzejní expozice se věnují vlastivědě, archeologii a představují tvorbu Radka Pilaře - výtvarného autora loupežníka Rumcajse.

Městské opevnění s Valdickou bránou

Areál pozdně středověkého a raně novověkého opevnění města s věžovou Valdickou branou. Věž je architektonickou dominantou a symbolem města.

Z pozdně gotického opevnění zachovány zbytky hradebních zdí za domy čp. 33, 40, 41, 42, 49, 53, 54, 65, 81, 83, 84, 85, 86, 90, 91, 92, 12, 13, 14, 15, 16, 17, 18, 19, 20, 21. Raně barokní hradební zdi zachovány v navázání jižně od Valdické brány k zámecké zahradě a k jihovýchodní baště, pokračují ve zdech dolních stájí a bývalé jízdárny ke zbytkům bývalé bašty pod čp. 12. Odtud vede část hradby k severu, k domu čp. 12. Další část hradby zachována v ulici Na Hrádku, kde uzavírá jezuitskou kolej.

Církevní památky

Kostel sv. Jakuba Většího

Nedostavěný raně barokní kostel centrální dispozice, dílo architektů Albrechta z Valdštejna. Dominanta a součást panoramatu města z jižního směru.

Zděná omítnutá stavba v půdorysu řeckého kříže se substrukcemi nedostavěných věží v koutech, umístěná vedle zámku při vstupu do města Valdickou branou, se zámkem spojená krytou chodbou. Hlavní patrové průčelí členěno pilastry nesoucími římsu s atikou. Plochy mezi pilastry členěny nikami, uprostřed portál s úseky římsy. Střechy kombinované, krytina asfaltový šindel.

Děkanství - arciděkanství

Areál církevního správního objektu, jehož hlavní součástí je patrový dům při hradbě, vystavěný v 17. století za Albrechta z Valdštejna.

Jednopatrová volně stojící budova o pěti okenních osách uzavírající jižní stranu náměstí. Areál sestává z děkanství a ohradní zdi s bránou a brankou.

Kostel sv. Ignáce z Loyoly

Vrcholně gotický městský chrám s renesančními a barokními doplňky. Dominanta města a nepominutelná součást jeho panoramatu v západních a jižních pohledech.

Kostel je na náměstí Svobody, jihozápadním nárožím se téměř dotýká jižního křídla předního nádvoří jezuitské koleje a jeho jižní průčelí směřuje do malého náměstí. Na jihozápadním nároží lodi je hranolová věž. Převážná část severní a západní strany zakrývají přístavby předsíní, sakristií a kaple s depozitáři. Stejnolodí s polygonálními závěry boků a polygonálním závěrem, na jihu a severu předsíně, západní předsíň proměněna v kapli.

Jezuitský seminář

Raně barokní stavba postavená v letech 1686-92 A. Ceresolou, upravená kolem 1710 O. Quardim. Monumentální architektura dotvářející komplex jezuitských staveb ve městě.

Dvoupatrová řadová, trojkřídlá budova se středním rizalitem. Vnitřek v přízemí a patrech s oběžnými arkádovými chodbami, dnes zazděnými, křížové a valené klenby v přízemí a v 1. patře. Střecha valbová kombinovaná se sedlovou.

Jezuitská kolej

Monumentální areál raně barokní jezuitské koleje s dvojicí nádvoří, připojený k původnímu farnímu kostelu. Důležitá součást panoramatu města v západních pohledech.

Monumentální dvoupatrová stavba sestávající ze čtyřkřídlého jádra a dvou křídel ve východním prodloužení severního traktu. Fasády prosté. Obě nádvoří s arkádami v přízemí, patra propojena vysokými toskánskými pilastry. Střechy valbové.

Jezuitské gymnázium

Budova vystavěná A. Ceresolou na místě městské školy, pravděpodobně podle návrhu A. Spezzy, jako dvoupatrová stavba s arkádami v patrech průčelí. V roce 1713 částečná barokní úprava, v roce 1890 úprava průčelí se zrušením arkád.

Dvoupatrová stavba přiléhající svou jižní stranou k severnímu křídlu jezuitské koleje. Hlavní průčelí je dvoupatrové. Přízemí hladce omítané o sedmi osách. Pravoúhlý portál klasicistní. V prvním a druhém patře zazděné arkády průčelního ochozu s klenáky ve vrcholu. Průčelí je uzavřeno hlavní římsou, nad ní sedlová střecha s vížkou. V roce 1773 bylo gymnázium zčásti upraveno klasicistně a znovu pozměněno radikálními úpravami v letech 1890-92 pro potřeby Okresního finančního ředitelství. Tehdy byly zazděny arkády průčelí, vybudováno nové schodiště a přistavěno severní křídlo.

Kolej - profesní dům (dům kleriků)

Původně barokní budova s novodobou úpravou byla součástí raně barokního areálu jezuitské koleje. Stavba nese typické prvky valdštejnské hutě a je dokladem stavebního vývoje města. Ve dvoře se nachází zbytek městské hradby. Dvoupatrový řadový dům o šesti okenních osách. Fasáda upravena.

Nemocnice jezuitská a lékárna

Barokní budova postavená pravděpodobně podle návrhu A. Quardiho. V roku 1778 došlo k úpravám vnitřních prostor. Svému účelu sloužila budova do roku 1782, poté zde byly byty, v roce 1849 Dívčí škola, od roku 1867 opět byty. Poslední adaptace 1958.

Další chráněné budovy

Radnice Nová, Harrachovský dům

Nárožní trojkřídlý jednopatrový objekt z výstavby města za Albrechta z Valdštejna do dnešní podoby upravený klasicistně. Cenný doklad architektonického vývoje města.

Budova radnice se skládá ze tří staveb, hlavní stavby při náměstí, bývalé věznice při ulici Fortně a zadního traktu. Hlavní budova jednopatrová, v přízemí pět arkád podloubí, patro se středním rizalitem a balkónem. Střecha sedlová. Boční trakt (bývalá věznice) sklenuta v přízemí valeně a křížově.

Radnice - Starý rathaus, dům U slunce

Nárožní jednopatrový dům s gotickými prvky, výrazně upravený v baroku.

Masné krámy - radnice

Ve východočeském regionu ojedinělý doklad typické městské stavby pro prodej jednoho druhu zboží, využité později ke správním účelům obce.

Jednopatrový dům na nároží náměstí a ulice Nerudovy, do náměstí s průčelím o třech arkádách podloubí, na východě sousedící s domem č.p. 57.

Městský dům - bývalá mincovna

Budova byla stavěna od roku 1632 na místě zbořeného domu jako mincovna Albrechta z Valdštejna a za jeho života nebyla dokončena. Přestavba v 2. pol. 17. století. Budova je dokladem stavebního vývoje města, technické vyspělosti řemesla a estetické úrovně.

Jednopatrový dům na nároží ulic Palackého a Sladkoveského. Střecha valbová.

Obecní celnice

Budova tvořící podnož Valdické brány z východní strany vznikla na konci 18. století spojením starší celnice a domku z pol. 17. století. V roce 1848 přestavěno.

Třípodlažní nárožní objekt krytý valbovou střechou, do Žižkova náměstí s výrazným balkonem a podloubím se čtyřmi půlkruhovými oblouky.

Spořitelna

Neoklasicistní nárožní patrová budova peněžního ústavu. Doklad rozvoje města v závěru 19. století.

Podsklepená patrová budova zastřešená valbovou střechou s vížkou na nároží ulic Smiřických a Lindnerovy. Průčelí s bosovanými nárožími a rostlinnými motivy na vstupním portálu a konzolkách.

Základní škola

Monumentální budova je dokladem úrovně stavební aktivity města. Urbanisticky významný objekt nacházející se na území městské památkové rezervace.

Podsklepená třípodlažní budova tvaru písmene U, zastřešená valbovou střechou, která lemuje ulice Školní a Smiřických, hlavní průčelí je do ulice 17. listopadu. Osy zakončeny vížkami. Fasády zdobeny bosáží a rostlinnými motivy.

Měšťanské domy

Valdštejnovo náměstí

Měšťanský dům regentský, č.p. 2

Doklad vývoje stavebních slohů. Dům s pozdně gotickými portály z doby kolem r. 1500, později přestavěn renesančně po r. 1581, průčelí do náměstí upraveno v r. 1768.

Měšťanský dům Arnoštovský, U zlatého lva, č.p. 3

Původně rozlehlý gotický dům, za Valdštejna zbořen a nově postaven. Doklad stavebních slohů renesance a baroka. Průčelí novogotické z roku 1851.

Měšťanský dům U zlaté koruny, č.p. 5

Gotický dům připomínán kolem r. 1500. Renesanční budova přestavěna barokně, později klasicistně, novogotické úpravy v 19. století.

Městský dům U orla, č.p. 5

Raně barokní stavba z 1. pol. 17. stol. s výrazným klasicistním členěním fasády je součástí souvislé zástavby náměstí a stavebního vývoje města. Ve střední ose průčelí se nachází domovní znak se symbolem dvouhlavého orla.

Měšťanský dům U zlatého hroznu, č.p. 6

Raně barokní budova z doby kolem r. 1650 s dochovanými gotickými sklepy, která byla v 1. pol. 18. stol. zvýšena o II. patro, je dokladem stavebního vývoje města, technické vyspělosti řemesla a estetické úrovně stavební produkce doby.

Měšťanský dům č.p. 13

Doklad barokní zástavby města ze 30. let 17. století, později byl objekt klasicistně upraven.

Měšťanský dům č.p. 17

Raně barokní dům z roku 1635 s pozdně empírovým průčelím z pol. 19. stoltí s dochovanými gotickými sklepy s portály a raně barokními klenbami je součástí valdštejnské výstavby náměstí a dokladem stavebního vývoje města.

Měšťanský dům č.p. 18

Původně renesanční dům s podloubím, vystavěný kolem roku 1590, zčásti barokně přestavěn kolem roku 1640, novodobější úpravy. Doklad stavebních vývojových etap města.

Měšťanský dům U Anděla, č.p. 34

Patrový měšťanský dům. Před rokem 1640 raně barokně upraven za účasti J. Mazzetty. 1895 koupil dům Akciový pivovar v Nové Pace a upravil jej pro restaurační a hotelové potřeby. Hodnotná barokní architektura, doklad četných přestaveb města.

Měšťanský dům č.p. 35

Renesanční budova z počátku 17. století s dochovanými renesančními a gotickými sklepy, prošla několika přestavbami, průčelí upraveno kolem rok 1860.

Měšťanský dům č.p. 36

Dnešní dům byl postaven valdštejnskou stavební hutí, z této doby pochází dispozice, ostění oken a portálů, pilíře podloubí, klenby přízemí. Renesanční budova byla přestavěna a zvýšena o jedno patro kolem pol. 19. stol. v klasicismu.

Měšťanský dům č.p. 37

Budova s gotickými sklepy vystavěná nad terénem v roce 1632, patra zřízena po roce 1840, dochované gotické, raně barokní a klasicistní konstrukce. Budova je dokladem stavebního vývoje města.

Měšťanský dům č.p. 57

Původně gotický dům z 2. pol. 15. stol byl v roce 1631 barokně přestavěn. Barokní stavba byla budována pro Alžbětu Ilgenovou, ženu kancléře frýdlantského vévodství. Roku 1905 odkoupila dům obec a spojila ho s domem č.p. 99.

Měšťanský dům č.p. 58

Budova je dokladem středověké výstavby města a valdštejnské přestavby, připomínána již v roku 1472, v průběhu své existence byla několikrát upravována. Dnešní stavba vznikla ve dvou fázích po roce 1620 a 1633, dnešní podoba z přestavby kol. roku 1860.

Měšťanský dům č.p. 59

Raně barokní stavba z doby po roce 1633 byla empírově přestavěna v roce 1840 dle návrhu J. Oppolzera a v dalších letech dále upravována. Do dnešní doby se zachovaly pozdně gotické sklepy, raně barokní dispozice a klenby v přízemí.

Měšťanský dům č.p. 60

Původně gotický objekt přestavěný v renesanci a opět po požáru v r. 1840, kdy byla vytvořena jednotná fasáda s domem č.p. 59. V r. 1895 proběhla radikální přestavba, upravena fasáda a přistavěno stavení ve dvoře.

Měšťanský dům č.p. 70

Původně gotický objekt, přestavěný v roce 1885. Dvorní přístavba z roku 1842 byla vystavěna dle plánu F. Herknera. Přestavba kolem 1890. Fasáda z roku 1930 od Č. Musila. Dochované původní gotické sklepy. Budova je dokladem stavebního vývoje města.

Měšťanský dům č.p. 74

Původně gotický objekt, přestavěný v roce 1885. Dvorní přístavba z roce 1842 byla vystavěna dle plánu F. Herknera. Přestavba kolem 1890. Fasáda z roku 1930 od Č. Musila. Dochované původní gotické sklepy. Budova je dokladem stavebního vývoje města.

Měšťanský dům č.p. 75

Raně barokní budova z doby před rokem 1630 s gotickými sklepy a klasicistním průčelím vytvořeným kolem roku 1770. Budova je dokladem stavebního vývoje města, technické vyspělosti řemesla a estetické úrovně stavební produkce doby.

Měšťanský dům č.p. 76

Raně barokní budova z let 1620-30 s gotickým sklepem, přestavěná v pozdním empíru roku 1840 Al. Helmichem. Budova je dokladem stavebního vývoje města, technické vyspělosti řemesla a estetické úrovně stavební produkce doby.

Měšťanský dům č.p. 77

Raně barokní stavba, která vznikla kolem roku 1650, byla v 2. pol. 18. století barokně přestavěná má dochované gotické sklepy s gotickým portálem. Budova je dokladem stavebního vývoje města, technické vyspělosti řemesla a estetické úrovně stavební produkce.

Měšťanský dům Matyášovský, č.p. 88

Raně barokní budova z doby kolem roku 1630. V 1. pol. 19. století došlo k úpravě průčelí, jejímž autorem byl J. Oppolzer. Stavba typická pro historický a stavební vývoj Jičína, především pro své pozdně empírové úpravy.

Měšťanský dům č.p. 89

Barokní stavba z roku 1669 s dochovanými gotickými sklepy. Byla koncem 19. století upravena a dnes je dokladem stavebního vývoje města, technické vyspělosti řemesla a estetické úrovně stavební produkce.

Měšťanský dům č.p. 90

Původně gotický dům v nynější renesanční podobě z doby kolem r. 1600, byl v 2. pol. 18. stol přestavěn. Průčelí empírové z doby kolem r. 1840. V zadním traktu se nacházejí zbytky městského opevnění. Budova je dokladem stavebního vývoje města.

Měšťanský dům č.p. 91

Původně gotický dům, prošel řadou úprav a do dnešních dní se dochoval v renesanční podobě. Zadní trakt byl upraven pravděpodobně J. Oppolzerem. Dům je díky svým četným zachovaným konstrukcím dokladem stavebního vývoje města.

Měšťanský dům U zlatého bažanta, č.p. 92

Nadzemní renesanční část stavby byla postavena kolem roku 1580 a několikrát přestavěna. V 1. pol. 17. století bylo Fr. Svobodou přistavěno patro a dům získal dnešní průčelí. Budova je dokladem renesanční výstavby města a valdštejnské přestavby.

Měšťanský dům č.p. 93

Původně gotický dům s dochovaným zdivem a dispozicí z konce 16. století prošel po roce 1840 významnou přestavbou pravděpodobně za účasti J. Oppolzera. Budova je dokladem stavebního vývoje města především renesanční výstavby a empírové přestavby.

Měšťanský dům č.p. 94

Původně gotická stavba (dochované sklepy). Přední hlavní budova renesanční z konce 16. století. Trakt u brány raně barokní kolem 1630, kdy byla provedena celková přestavba. 1830-40 pozdně empírové úpravy. Doklad stavebního vývoje města.

Náměstí Svobody

Měšťanský dům - dům zemského hejtmana, č.p. 10

Doklad stavebního vývoje města, dochovány dva rozlehlé gotické sklepy dvou původních domů, renesanční nadzemní stavební konstrukce z roku 1600. V době baroka došlo ke sloučení dvou domů, pozdější klasicistní úpravy.

Měšťanský dům č.p. 11

Příklad stavebního vývoje města, raně barokní dům pochází ze 30. let 17. století, v roce 1860 upraven klasicistně.

Měšťanský dům č.p. 14

Raně barokní budova vystavěná kolem roku 1632 pravděpodobně podle N. Sebregondiho, se secesním průčelím je součástí jednotné zástavby vedlejšího náměstí.

Měšťanský dům č.p. 15

Objekt vystavěný poblíž kostela sv. Ignáce, doklad barokní výstavby města ze 30. let 17. století, pozdější stavební úpravy.

Měšťanský dům č.p. 19

Městský dům obdélného půdorysu s dvěma oblouky podloubí s jednoduchým pětiosým průčelím a krytý sedlovou střechou je dokladem a stavebního vývoje města v novověku.

Měšťanský dům č.p. 19

Raně barokní dům postavený po roce 1632 dle návrhu N. Sebregondiho, po roce 1840 novogoticky upraven. V západní části domu dochované zbytky zdi Velišské brány, na jihozápadě přiléhá k domu fragment bývalé Pražské brány, na jihu část opevnění města z doby kolem 1568.

Měšťanský dům č.p. 20

Raně barokní dům postavený po roku 1632 dle návrhu N. Sebregondiho, po roce 1840 novogoticky upraven. V západní části domu dochované zbytky zdi Velišské brány, na jihozápadě přiléhá k domu fragment bývalé Pražské brány, na jihu část opevnění města z doby kolem roku 1568.

Další ulice

Měšťanský dům, č.p. 12 na nároží Lidnerovy a Školní

Jedná se o budovu, která je součástí jednotné historické zástavby Malého náměstí a která je dokladem stavebního vývoje města. Budova je pozdně barokní z 2. poloviny 18. století, přestavěná klasicistně kolem roku 1850.

Měšťanský dům U zlaté koruny, Školní č.p. 7

Nárožní dvoupatrový dům zmiňovaný roku 1631. Ještě v 1. pol. 19. století opatřen štítem, ve 2. pol. 19. století zvýšen o patro, fasády upraveny novorenesančně.

Měšťanský dům, Sladkovského č.p. 65

Objekt se nachází na místě dvou domů spojených po požáru 1519. Přední část budovy pozdně barokní, zadní klasicistní. Dům původně dřevěný na poč. 18. století vystavěn jako zděný, přestavěn v pozdním klasicismu. V roce 1885 významná přestavba hlavní budovy.

Měšťanský dům, Sladkovského č.p. 111

Dům byl původně součástí pozdně klasicistní zástavby dvora staré mincovny č. p. 64 a v r. 1924 byl osamostatněn a přestavěn. Budova je dokladem přestavby města v 17. století.

Měšťanský dům, Palackého č.p. 61

Barokní stavba z 2. pol. 17. století prošla několika úpravami, přesto je významným dokladem zejména barokní výstavby města.

Měšťanský dům, Palackého č.p. 63

Starší budova, z níž se dochoval pouze sklep, stála na místě dnešního domu a byla zbořena za A. Valdštejna a na jeho místě po roce 1653 vystavěna nová stavba. V roce 1959 došlo k úpravě průčelí.

Měšťanský dům, Palackého č.p. 71

Budova s dochovanými pozdně gotickými sklepy. Vlastní stavba raně barokní z doby před rokem 1630, upravená klasicistně koncem 18. století. Jedná se o typickou raně barokní městskou architekturu, doklad valdštejnské výstavby města.

Měšťanský dům Valdštejnský, Palackého č.p. 73

Dům s renesančním pivovarem byl v roku 1628 přestavěn na barokní palác pro Valdštejnova synovce Maxmiliána. Dnešní podoba průčelí pochází z 30 let 20. století od Č. Musila. Dodnes s dochovanými gotickými sklepy, renesančními a barokními konstrukcemi.

Měšťanský dům, Chelčického č.p. 8

Doklad renesanční stavby z konce 16. století, přestavěna poč. 17. století barokně. Průčelí upraveno po roce 1820.

Měšťanský dům, Chelčického č.p. 9

Objekt s gotickými sklepy, renesanční stavba pochází z konce 16. století, pozdější klasicistní úpravy. Objekt byl zvýšen o patro ve 2. polovině 19. století.

Měšťanský dům, Čelakovského č.p. 79

Pozdně klasicistní stavba od J. Oppolzera je dokladem stavebního vývoje města, technické vyspělosti řemesla a estetické úrovně stavební produkce doby výtvarně výrazné přestavby města v 19. století.

Měšťanský dům, Fortna č.p. 43

Pozdně empírová stavba stavěná roku 1849 V. Weberem zřejmě podle návrhu J. Oppolzera. V budově jsou dochovány gotické sklepy dvou středověkých domů. Na domě deska připomínající pobyt jičínského rodáka novináře Karla Krause.

Měšťanský dům, Nerudova 45

Budova z valdštejnského období s pozdně klasicistními úpravami je dokladem stavebního vývoje města, technické vyspělosti řemesla a estetické úrovně stavební produkce doby.

Židovské památky

Synagoga

Kultovní objekt jičínské židovské obce, stavba z 18-19. století.

Jednolodní orientovaná stavba zastřešená sedlovou střechou, krytou pálenými bobrovkami. Severní a jižní fasáda jsou trojosé, členěné pilastry a římsou východní a západní fasády dvouosé. Vitrážová okna půlkruhově zaklenutá. Interiér lodi s iluzivní výmalbou je zaklenut valeně s lunetami, členěn pilastry s římsou. Jižní předsíň, původně na toskánských sloupech, je dnes přezděna. Schránka na svitky Tóry je patrně původně barokní oltář z kostela sv. Ignáce.

Další budovy

Židovský obecní dům

Pozdně empírová budova vystavěná roku 1842 J. Oppolzerem. Jedná se o typickou, slohově jednolitou, vzácně dochovanou pozdně empírovou stavbu ghetta. Budova je dokladem života židovské komunity ve městě a jejího kulturního a ekonomického potenciálu.

Dvoupatrový řadový dům o osmi okenních osách umístěný při nároží domu čp. 101. Průčelí je členěno horizontálně parapetními římsami. V přízemí vchod s portálem. Nad hlavní římsou sedlová střecha.

Měšťanský dům, Židovská č.p. 101

Pozdně klasicistní stavba z doby kolem roku 1840 od J. Oppolzera je dokladem stavebního vývoje města, technické vyspělosti řemesla a estetické stavební produkce doby. Zároveň je také dokladem ekonomického potenciálu židovské komunity města.

Měšťanský dům, Židovská č.p. 103

Budova vystavěna v poslední čtvrtině 18. století jako klasicistní, která byla upravena po požáru v roce 1840. Průčelí upravené v roce 1935 vzhled budovy znehodnotilo. Budova je dokladem stavebního vývoje židovské čtvrti.

Měšťanský dům, Židovská č.p. 104

Pozdně klasicistní stavba z doby zděné výstavby ghetta po roce 1840 s menšími novodobými úpravami. Zadní novější stavení úprava narušuje půlválcovou baštu opevnění. Významná empírová architektura ghetta.

Židovský hřbitov

Areál pohřebiště jičínské židovské náboženské obce v místní čísti Sedličky.

Hřbitov nepravidelného půdorysu na okraji obory Libosad. Obvodová hřbitovní zeď kamenná, místy vyztužená opěrnými pilíři s pískovcovými krycími deskami. V západní zdi je vstupní objekt obdélného půdorysu se sedlovou střechou. Ve zlomu východní zdi situován drobný objekt skladu s pultovou střechou, v jihovýchodním koutě hřbitova je kamenná studna. Náhrobky různé umělecké úrovně.

Ostatní drobné památky

Kašna korunovační - studna

Korunovační kašna, původně studna, drobná pískovcová stavba formy antikizujícího chrámku, byla postavena roku 1836 při příležitosti korunovační cesty Ferdinanda V. V roce 1936 upravena a doplněna o meteorologický sloup dle návrhu arch. Čeňka. Musila. Jedna z dominant náměstí.

Mariánský sloup

Barokní sloup z roku 1702 s vrcholovou sochou Panny Marie Immaculaty a čtyřmi figurami andělů na spodní části je dílem neznámého autora. Sloup tvoří dominantu prostoru náměstí.

Kašna Amfitrite

Pozdně empírová kašna se sochou Amfitrité v životní velikosti na osmibokém podstavci s chrliči v podobě rybích hlav. Dílo předního českého sochaře Jana Suchardy z roku 1835, přemístěné na současné místo roku 1880. Dominanta Valdštejnova náměstí.

Sousoší Nejsvětější Trojice

Pískovcové sousoší z pol. 18. století, na unikátním podstavci v podobě trojpilířové kaplice. Nachází se u spojovacího chodby kostela se zámkem.

Pomník Jana Amose Komenského

Neorenesanční historizující socha J. A. Komenského osazená na vyvýšeném hranolovém podstavci představuje cenné uměleckořemeslné dílo konce 19. století místní produkce. Socha dotváří parkový parter blízké školy.

https://pamatkovykatalog.cz/chranene-prvky-84253/podle-relevance/1/seznam/

Místní část Sedličky

Valdštejnská lodžie a Libosad

Letohrádek

Rozsáhlý areál nedokončeného letohrádku Albrechta z Valdštejna s klasicistními úpravami. Monumentální památka nejranější barokní architektury, doklad záměrů císařského generalissima. Raně barokní stavba z roku 1632 od N. Sebregondiho, vnitřky upraveny klasicistně koncem 18. století.

Libosad

Z města Jičín vede severovýchodním směrem čtyřřadá lipová alej k Valdštejnské lodžii. Od budovy lodžie se rozkládá park zvaný Libosad (o celkové výměře 6,22 ha). V minulém století park k jeho škodě přetnula železniční trať . Areál Libosadu tvoří barokní budova lodžie, na jihovýchodě k ní přiléhá park obehnaný zdí. V severním rohu parku poustevna, v jižním rohu parku je situována vyhlídka do okolní krajiny. Jihovýchodní hranici parku tvoří železniční trať. Za železniční tratí pokračuje areál dále jihovýchodním směrem. Je tu ovocný sad, na který dále navazují lesní porosty (listnaté stromy, původní obory a snad i bažantnice). V severním rohu parku rondel - po obvodě vysoká kamenná zeď se šesti nikami, vstup do rondelu zaklenutý obloukem z cihelného zdiva. V rondelu umístěn dřevěný domek, před ním stojí poustevník s knihou. Dřevěná socha poustevníka je lidová řezbářská práce. Grotta a obvodová zeď jsou nedílnými součástmi komplexu lodžie, i přes havarijní stav si zachovaly vypovídající schopnost o době a charakteru původní raně barokní zahrady a zřejmě jediného zachovaného manýristického kasina na území České republiky. Areál zahrnuje lodžii s čestným dvorem, oboru Libosad a grottu.

Kostel Všech svatých a zvonice

Kostel

Raně barokní bezvěžový kostel, hmotný doklad existence zaniklé vsi. Architektonická dominanta severního předpolí Jičína.

Zděný, jednolodní kostel Všech svatých se nachází pod vrchem Zebín. Stavba je vystavěna na obdélném půdorysu, s půlkruhově uzavřeným presbytářem. Okolo kostela lichoběžníková ohradní zeď se hřbitovem. Vstup do kostela přistavěnou čtvercovou předsíňkou, ve štítu v průčelí kamenný latinský kříž. Zhruba v polovině hřebenu sedlové střechy osazena šestiboká sanktusová oplechovaná věžička.

Zvonice

Dřevěná zvonice ze 16. století s polygonální spodní částí. Součást areálu kostela. Zasazena do svažitého terénu, mimo budovu kostela, s nímž vytváří působivou architektonickou kulisu. Spočívá na kamenném soklu. Celodřevěná konstrukce představuje typ štenýřové zvonice s rozpěrnými kříži a stupňovitou siluetou. Zvonová stolice nesla původně dva zvony, dnes jen jeden.

Kaplička sv. Máří Magdalény

Kaplička na vrcholu Zebína. Architektonická dominanta krajiny severně od města Jičína. Drobná orientovaná zděná omítaná kaple obdélného půdorysu se sedlovou střechou krytou pálenými bobrovkami.

https://pamatkovykatalog.cz/chranene-prvky-84253/podle-relevance/1/seznam/